O tom, že ovoce je zdravé a my bychom jej měli často konzumovat, není pochyb. Mnoho z nás však dává přednost tomu exotickému před tím, které lze vypěstovat v našich končinách. Je proto nutné jej k nám dopravit často i z velké dálky, a to není snadný úkol. Přeci jen, každý z nás ví, jak snadno se zkazí, a že stačí lehké natlučení, aby se během dne či dvou již nedalo zkonzumovat. Je tedy jasné, že jeho doprava musí probíhat za přísných podmínek. Každý poškozený neprodejný kus totiž znamená pro firmu ztrátu.
Jedním z pomocníků, které zde používáme, je i speciální přepravka na ovoce. Ta se od těch běžný liší svým vzhledem. Je totiž konstruována tak, aby umožnila bezpečnou a snadnou přepravu ovoce. Kvůli tomu také musí mít určité vlastnosti, které u ostatních nejsou obvyklé.
V první řadě je to dobré větrání. Ovocné přepravky mají nejen volnou horní stěnu, tedy jsou bez víka, ale také na stěnách i dnu mají spoustu otvorů. To je důležité, aby se mezi ovocem nedržela vlhkost. Ta by mohla snadno působit plesnivění, které se snadno rozšíří po celé várce. Obchodník by pak musel vše, co je v oné přepravce, vyhodit, což by znamenalo značnou ztrátu.
Dále jsou to podložky, například pro jablka. Jedná se o vrstvy, které v sobě mají důlky, do kterých se jednotlivé kusy ovoce naskládají. Jistě, lze to provést pouze u větších druhů, jako jsou jablka, hrušky či pomeranče. Třeba u rybízu, borůvek nebo malin je něco takového nemožné, avšak i tyto jsou pokud možno rovnoměrně rozprostřeny po celé délce.
Je to proto, aby se jednotlivé kusy o sebe při přepravě neotloukly. Ta totiž obvykle není zrovna příjemná – na silnicích máme díry, prudké zatáčky či zastavování, a nic z toho rozhodně našemu nákladu neprospívá. Není tedy divu, že jej chceme zajistit i proti těmto eventualitám.
Výsledkem pak je, že nám přijde do obchodu v dobrém stavu, a můžeme jej dát do prodeje – což je ostatně to, co jsme zamýšleli.