Všichni míváme někdy problémy. A zatímco se tyto někdy týkají jenom nás samotných, mohou se jindy týkat třeba i širšího okruhu lidí a někdy i nás všech v globálním měřítku. Když se takové problémy vyskytnou, musíme proti nim zákonitě něco podnikat, a i když jsou zažehnané, nelze se nikdy spolehnout na to, že už se nikdy znovu nevynoří.
Znáte to jistě i z vlastních zkušeností. Protože jste i vy zaručeně nějaké problémy zažili. A pokud jste měli štěstí, poznamenaly vás tyto jenom okrajově.
Všichni máme dosud v živé paměti třeba všechno to, co nám přinesla koronavirová pandemie. Všichni víme, v čem byla tato nebezpečná a v čem nás jenom tu více a tu méně dramaticky omezovala. A všichni také dobře víme, co se proti ní praktikovalo skoro od počátků a navzdory očkování to ne vždy definitivně pominulo.
Ano, mluvím o testování. Kolikrát jsme se všichni jenom v těch uplynulých dvou letech museli testovat! A kolikrát jsme se navíc testovali třeba i jenom dobrovolně! Protože nás to sice neuzdravilo, ale člověk aspoň věděl, zda není nakažen, zda tuto infekci neroznáší nebo zda naopak není v kontaktu s někým, kdo by ji na něj mohl přenést.
Prostě bylo třeba vědět, jak na tom jsme. A to nám pomáhaly testy odhalovat. A i když už jsme dnes hojně proočkovaní a nebezpečí zdánlivě pominulo, aspoň soudě podle zrušených omezení, která nás dřív tížila, je tu tato nemoc pořád. A pořád hrozí nebezpečí, že zase nějak zmutuje a začne nás znovu trápit. A proto doposud ani u sortimentu typu antigenní testy prodej neskončil a tyto si můžeme ve vlastním zájmu i v zájmu těch kolem nás pořizovat i nadále. Abychom zjistili, zda jsme nebo nejsme v pořádku. Protože každé těmito testy odhalené nakažení znamená naději, že nemocný tuto infekci nerozšíří dál. A když ji nerozšíří, třeba tato jednou zmizí z povrchu zemského. A nám na ni zůstane jen nepříjemná vzpomínka.