Blog

Filatelie je obor zabývající se sběrem, vzhledem, výrobou a použitím známek a kolků po vydání poštovním úřadem. Jde také o studii velmi vzácných známek, aniž by je filatelista vlastnil. Jako první zavedla známky Velká Britanie v roce 1840. Známky si filatelista zakládá do sbírek. Sbírky se dále mohou různě třídit. A to tematicky, námětově, regionálně a dle dalších hledisek dle oblíbenosti sběratele. Filatelie se také dělí na další podobory jako je technická filatelie, námětová filatelie, poštovní historie, aerofilatelie a geografilatelie. Je to tedy obor velmi rozvinutý. Bohužel v dnešní době se tomuto koníčku nebo investici věnuje čím dál méně nadšenců. Mladé lidi tato záliba moc neláká. Na úpadku oblíbenosti tohoto oboru se podílí i skutečnost, že známky už nejsou to, co kdysi bývaly. Přestaly plnit svou funkci, která jim před 200 lety byla stanovena.

Nejvzácnější kousky do sbírky filatelisty

I filatelisté mají své top mezi známkami. Jsou to ty nejvzácnější, nejdražší a nejméně vyskytující se známky z celého světa. Světově uznávanou a nejvzácnější známkou je zajisté takzvaný Modrý Mauricius. Byla vytištěna roku 1847 a to pouze v nákladu 500 kusů. Je také oblíbená zejména pro velké množství legend, které se k ní vážou. Její momentální hodnota mezi sběrateli se pohybuje v milionech dolarů. Nejznámější české exempláře pocházejí z dob po vzniku Československa. Stát měl málo svých známek a tak přetiskoval staré rakousko-uherské.

Zakládání filatelistických alb

Zakládání alb je velmi titěrná a také opatrná práce. Známky se zakládají podle sérií a chronologicky. Velmi obvyklé je zakládat podle státu. Nejčastěji se zakládají do řadových alb a to velmi opatrně. K zakládání se používají filatelistické pinzety s plochým a dole zahnutým koncem. Je to z důvodu, aby se nepoškodilo zoubkování. I přes to je to práce velmi krásná.

Filatelie je obor zabývající se sběrem, vzhledem, výrobou a použitím známek a kolků po vydání poštovním úřadem. Jde také o studii velmi vzácných známek, aniž by je filatelista vlastnil. Jako první zavedla známky Velká Britanie v roce 1840. Známky si filatelista zakládá do sbírek. Sbírky se dále mohou různě třídit. A to tematicky, námětově, regionálně a dle dalších hledisek dle oblíbenosti sběratele. Filatelie se také dělí na další podobory jako je technická filatelie, námětová filatelie, poštovní historie, aerofilatelie a geografilatelie. Je to tedy obor velmi rozvinutý. Bohužel v dnešní době se tomuto koníčku nebo investici věnuje čím dál méně nadšenců. Mladé lidi tato záliba moc neláká. Na úpadku oblíbenosti tohoto oboru se podílí i skutečnost, že známky už nejsou to, co kdysi bývaly. Přestaly plnit svou funkci, která jim před 200 lety byla stanovena.

Nejvzácnější kousky do sbírky filatelisty

I filatelisté mají své top mezi známkami. Jsou to ty nejvzácnější, nejdražší a nejméně vyskytující se známky z celého světa. Světově uznávanou a nejvzácnější známkou je zajisté takzvaný Modrý Mauricius. Byla vytištěna roku 1847 a to pouze v nákladu 500 kusů. Je také oblíbená zejména pro velké množství legend, které se k ní vážou. Její momentální hodnota mezi sběrateli se pohybuje v milionech dolarů. Nejznámější české exempláře pocházejí z dob po vzniku Československa. Stát měl málo svých známek a tak přetiskoval staré rakousko-uherské.

Zakládání filatelistických alb

Zakládání alb je velmi titěrná a také opatrná práce. Známky se zakládají podle sérií a chronologicky. Velmi obvyklé je zakládat podle státu. Nejčastěji se zakládají do řadových alb a to velmi opatrně. K zakládání se používají filatelistické pinzety s plochým a dole zahnutým koncem. Je to z důvodu, aby se nepoškodilo zoubkování. I přes to je to práce velmi krásná.

Filatelie je obor zabývající se sběrem, vzhledem, výrobou a použitím známek a kolků po vydání poštovním úřadem. Jde také o studii velmi vzácných známek, aniž by je filatelista vlastnil. Jako první zavedla známky Velká Britanie v roce 1840. Známky si filatelista zakládá do sbírek. Sbírky se dále mohou různě třídit. A to tematicky, námětově, regionálně a dle dalších hledisek dle oblíbenosti sběratele. Filatelie se také dělí na další podobory jako je technická filatelie, námětová filatelie, poštovní historie, aerofilatelie a geografilatelie. Je to tedy obor velmi rozvinutý. Bohužel v dnešní době se tomuto koníčku nebo investici věnuje čím dál méně nadšenců. Mladé lidi tato záliba moc neláká. Na úpadku oblíbenosti tohoto oboru se podílí i skutečnost, že známky už nejsou to, co kdysi bývaly. Přestaly plnit svou funkci, která jim před 200 lety byla stanovena.

Nejvzácnější kousky do sbírky filatelisty

I filatelisté mají své top mezi známkami. Jsou to ty nejvzácnější, nejdražší a nejméně vyskytující se známky z celého světa. Světově uznávanou a nejvzácnější známkou je zajisté takzvaný Modrý Mauricius. Byla vytištěna roku 1847 a to pouze v nákladu 500 kusů. Je také oblíbená zejména pro velké množství legend, které se k ní vážou. Její momentální hodnota mezi sběrateli se pohybuje v milionech dolarů. Nejznámější české exempláře pocházejí z dob po vzniku Československa. Stát měl málo svých známek a tak přetiskoval staré rakousko-uherské.

Zakládání filatelistických alb

Zakládání alb je velmi titěrná a také opatrná práce. Známky se zakládají podle sérií a chronologicky. Velmi obvyklé je zakládat podle státu. Nejčastěji se zakládají do řadových alb a to velmi opatrně. K zakládání se používají filatelistické pinzety s plochým a dole zahnutým koncem. Je to z důvodu, aby se nepoškodilo zoubkování. I přes to je to práce velmi krásná.

Filatelie je obor zabývající se sběrem, vzhledem, výrobou a použitím známek a kolků po vydání poštovním úřadem. Jde také o studii velmi vzácných známek, aniž by je filatelista vlastnil. Jako první zavedla známky Velká Britanie v roce 1840. Známky si filatelista zakládá do sbírek. Sbírky se dále mohou různě třídit. A to tematicky, námětově, regionálně a dle dalších hledisek dle oblíbenosti sběratele. Filatelie se také dělí na další podobory jako je technická filatelie, námětová filatelie, poštovní historie, aerofilatelie a geografilatelie. Je to tedy obor velmi rozvinutý. Bohužel v dnešní době se tomuto koníčku nebo investici věnuje čím dál méně nadšenců. Mladé lidi tato záliba moc neláká. Na úpadku oblíbenosti tohoto oboru se podílí i skutečnost, že známky už nejsou to, co kdysi bývaly. Přestaly plnit svou funkci, která jim před 200 lety byla stanovena.

Nejvzácnější kousky do sbírky filatelisty

I filatelisté mají své top mezi známkami. Jsou to ty nejvzácnější, nejdražší a nejméně vyskytující se známky z celého světa. Světově uznávanou a nejvzácnější známkou je zajisté takzvaný Modrý Mauricius. Byla vytištěna roku 1847 a to pouze v nákladu 500 kusů. Je také oblíbená zejména pro velké množství legend, které se k ní vážou. Její momentální hodnota mezi sběrateli se pohybuje v milionech dolarů. Nejznámější české exempláře pocházejí z dob po vzniku Československa. Stát měl málo svých známek a tak přetiskoval staré rakousko-uherské.

Zakládání filatelistických alb

Zakládání alb je velmi titěrná a také opatrná práce. Známky se zakládají podle sérií a chronologicky. Velmi obvyklé je zakládat podle státu. Nejčastěji se zakládají do řadových alb a to velmi opatrně. K zakládání se používají filatelistické pinzety s plochým a dole zahnutým koncem. Je to z důvodu, aby se nepoškodilo zoubkování. I přes to je to práce velmi krásná.

Filatelie je obor zabývající se sběrem, vzhledem, výrobou a použitím známek a kolků po vydání poštovním úřadem. Jde také o studii velmi vzácných známek, aniž by je filatelista vlastnil. Jako první zavedla známky Velká Britanie v roce 1840. Známky si filatelista zakládá do sbírek. Sbírky se dále mohou různě třídit. A to tematicky, námětově, regionálně a dle dalších hledisek dle oblíbenosti sběratele. Filatelie se také dělí na další podobory jako je technická filatelie, námětová filatelie, poštovní historie, aerofilatelie a geografilatelie. Je to tedy obor velmi rozvinutý. Bohužel v dnešní době se tomuto koníčku nebo investici věnuje čím dál méně nadšenců. Mladé lidi tato záliba moc neláká. Na úpadku oblíbenosti tohoto oboru se podílí i skutečnost, že známky už nejsou to, co kdysi bývaly. Přestaly plnit svou funkci, která jim před 200 lety byla stanovena.

Nejvzácnější kousky do sbírky filatelisty

I filatelisté mají své top mezi známkami. Jsou to ty nejvzácnější, nejdražší a nejméně vyskytující se známky z celého světa. Světově uznávanou a nejvzácnější známkou je zajisté takzvaný Modrý Mauricius. Byla vytištěna roku 1847 a to pouze v nákladu 500 kusů. Je také oblíbená zejména pro velké množství legend, které se k ní vážou. Její momentální hodnota mezi sběrateli se pohybuje v milionech dolarů. Nejznámější české exempláře pocházejí z dob po vzniku Československa. Stát měl málo svých známek a tak přetiskoval staré rakousko-uherské.

Zakládání filatelistických alb

Zakládání alb je velmi titěrná a také opatrná práce. Známky se zakládají podle sérií a chronologicky. Velmi obvyklé je zakládat podle státu. Nejčastěji se zakládají do řadových alb a to velmi opatrně. K zakládání se používají filatelistické pinzety s plochým a dole zahnutým koncem. Je to z důvodu, aby se nepoškodilo zoubkování. I přes to je to práce velmi krásná.

Filatelie je obor zabývající se sběrem, vzhledem, výrobou a použitím známek a kolků po vydání poštovním úřadem. Jde také o studii velmi vzácných známek, aniž by je filatelista vlastnil. Jako první zavedla známky Velká Britanie v roce 1840. Známky si filatelista zakládá do sbírek. Sbírky se dále mohou různě třídit. A to tematicky, námětově, regionálně a dle dalších hledisek dle oblíbenosti sběratele. Filatelie se také dělí na další podobory jako je technická filatelie, námětová filatelie, poštovní historie, aerofilatelie a geografilatelie. Je to tedy obor velmi rozvinutý. Bohužel v dnešní době se tomuto koníčku nebo investici věnuje čím dál méně nadšenců. Mladé lidi tato záliba moc neláká. Na úpadku oblíbenosti tohoto oboru se podílí i skutečnost, že známky už nejsou to, co kdysi bývaly. Přestaly plnit svou funkci, která jim před 200 lety byla stanovena.

Nejvzácnější kousky do sbírky filatelisty

I filatelisté mají své top mezi známkami. Jsou to ty nejvzácnější, nejdražší a nejméně vyskytující se známky z celého světa. Světově uznávanou a nejvzácnější známkou je zajisté takzvaný Modrý Mauricius. Byla vytištěna roku 1847 a to pouze v nákladu 500 kusů. Je také oblíbená zejména pro velké množství legend, které se k ní vážou. Její momentální hodnota mezi sběrateli se pohybuje v milionech dolarů. Nejznámější české exempláře pocházejí z dob po vzniku Československa. Stát měl málo svých známek a tak přetiskoval staré rakousko-uherské.

Zakládání filatelistických alb

Zakládání alb je velmi titěrná a také opatrná práce. Známky se zakládají podle sérií a chronologicky. Velmi obvyklé je zakládat podle státu. Nejčastěji se zakládají do řadových alb a to velmi opatrně. K zakládání se používají filatelistické pinzety s plochým a dole zahnutým koncem. Je to z důvodu, aby se nepoškodilo zoubkování. I přes to je to práce velmi krásná.

Filatelie je obor zabývající se sběrem, vzhledem, výrobou a použitím známek a kolků po vydání poštovním úřadem. Jde také o studii velmi vzácných známek, aniž by je filatelista vlastnil. Jako první zavedla známky Velká Britanie v roce 1840. Známky si filatelista zakládá do sbírek. Sbírky se dále mohou různě třídit. A to tematicky, námětově, regionálně a dle dalších hledisek dle oblíbenosti sběratele. Filatelie se také dělí na další podobory jako je technická filatelie, námětová filatelie, poštovní historie, aerofilatelie a geografilatelie. Je to tedy obor velmi rozvinutý. Bohužel v dnešní době se tomuto koníčku nebo investici věnuje čím dál méně nadšenců. Mladé lidi tato záliba moc neláká. Na úpadku oblíbenosti tohoto oboru se podílí i skutečnost, že známky už nejsou to, co kdysi bývaly. Přestaly plnit svou funkci, která jim před 200 lety byla stanovena.

Nejvzácnější kousky do sbírky filatelisty

I filatelisté mají své top mezi známkami. Jsou to ty nejvzácnější, nejdražší a nejméně vyskytující se známky z celého světa. Světově uznávanou a nejvzácnější známkou je zajisté takzvaný Modrý Mauricius. Byla vytištěna roku 1847 a to pouze v nákladu 500 kusů. Je také oblíbená zejména pro velké množství legend, které se k ní vážou. Její momentální hodnota mezi sběrateli se pohybuje v milionech dolarů. Nejznámější české exempláře pocházejí z dob po vzniku Československa. Stát měl málo svých známek a tak přetiskoval staré rakousko-uherské.

Zakládání filatelistických alb

Zakládání alb je velmi titěrná a také opatrná práce. Známky se zakládají podle sérií a chronologicky. Velmi obvyklé je zakládat podle státu. Nejčastěji se zakládají do řadových alb a to velmi opatrně. K zakládání se používají filatelistické pinzety s plochým a dole zahnutým koncem. Je to z důvodu, aby se nepoškodilo zoubkování. I přes to je to práce velmi krásná.

Filatelie je obor zabývající se sběrem, vzhledem, výrobou a použitím známek a kolků po vydání poštovním úřadem. Jde také o studii velmi vzácných známek, aniž by je filatelista vlastnil. Jako první zavedla známky Velká Britanie v roce 1840. Známky si filatelista zakládá do sbírek. Sbírky se dále mohou různě třídit. A to tematicky, námětově, regionálně a dle dalších hledisek dle oblíbenosti sběratele. Filatelie se také dělí na další podobory jako je technická filatelie, námětová filatelie, poštovní historie, aerofilatelie a geografilatelie. Je to tedy obor velmi rozvinutý. Bohužel v dnešní době se tomuto koníčku nebo investici věnuje čím dál méně nadšenců. Mladé lidi tato záliba moc neláká. Na úpadku oblíbenosti tohoto oboru se podílí i skutečnost, že známky už nejsou to, co kdysi bývaly. Přestaly plnit svou funkci, která jim před 200 lety byla stanovena.

Nejvzácnější kousky do sbírky filatelisty

I filatelisté mají své top mezi známkami. Jsou to ty nejvzácnější, nejdražší a nejméně vyskytující se známky z celého světa. Světově uznávanou a nejvzácnější známkou je zajisté takzvaný Modrý Mauricius. Byla vytištěna roku 1847 a to pouze v nákladu 500 kusů. Je také oblíbená zejména pro velké množství legend, které se k ní vážou. Její momentální hodnota mezi sběrateli se pohybuje v milionech dolarů. Nejznámější české exempláře pocházejí z dob po vzniku Československa. Stát měl málo svých známek a tak přetiskoval staré rakousko-uherské.

Zakládání filatelistických alb

Zakládání alb je velmi titěrná a také opatrná práce. Známky se zakládají podle sérií a chronologicky. Velmi obvyklé je zakládat podle státu. Nejčastěji se zakládají do řadových alb a to velmi opatrně. K zakládání se používají filatelistické pinzety s plochým a dole zahnutým koncem. Je to z důvodu, aby se nepoškodilo zoubkování. I přes to je to práce velmi krásná.

Filatelie je obor zabývající se sběrem, vzhledem, výrobou a použitím známek a kolků po vydání poštovním úřadem. Jde také o studii velmi vzácných známek, aniž by je filatelista vlastnil. Jako první zavedla známky Velká Britanie v roce 1840. Známky si filatelista zakládá do sbírek. Sbírky se dále mohou různě třídit. A to tematicky, námětově, regionálně a dle dalších hledisek dle oblíbenosti sběratele. Filatelie se také dělí na další podobory jako je technická filatelie, námětová filatelie, poštovní historie, aerofilatelie a geografilatelie. Je to tedy obor velmi rozvinutý. Bohužel v dnešní době se tomuto koníčku nebo investici věnuje čím dál méně nadšenců. Mladé lidi tato záliba moc neláká. Na úpadku oblíbenosti tohoto oboru se podílí i skutečnost, že známky už nejsou to, co kdysi bývaly. Přestaly plnit svou funkci, která jim před 200 lety byla stanovena.

Nejvzácnější kousky do sbírky filatelisty

I filatelisté mají své top mezi známkami. Jsou to ty nejvzácnější, nejdražší a nejméně vyskytující se známky z celého světa. Světově uznávanou a nejvzácnější známkou je zajisté takzvaný Modrý Mauricius. Byla vytištěna roku 1847 a to pouze v nákladu 500 kusů. Je také oblíbená zejména pro velké množství legend, které se k ní vážou. Její momentální hodnota mezi sběrateli se pohybuje v milionech dolarů. Nejznámější české exempláře pocházejí z dob po vzniku Československa. Stát měl málo svých známek a tak přetiskoval staré rakousko-uherské.

Zakládání filatelistických alb

Zakládání alb je velmi titěrná a také opatrná práce. Známky se zakládají podle sérií a chronologicky. Velmi obvyklé je zakládat podle státu. Nejčastěji se zakládají do řadových alb a to velmi opatrně. K zakládání se používají filatelistické pinzety s plochým a dole zahnutým koncem. Je to z důvodu, aby se nepoškodilo zoubkování. I přes to je to práce velmi krásná.

Kerblík třebule má původ v západní Asii. Do Evropy se rozšířil již s Římany. Kerblík je aromatická bylinka, připomínající petržel. Naše babičky ji používaly běžně, ovšem pak se na kerblík poněkud zapomnělo a až nyní prožívá svoji renesanci. Velmi populární je kerblík ve francouzské kuchyni.

Je to nenáročná jednoletá rostlinka s hodně členěnými světle zelenými a hebkými lístky, která od května do července kvete drobnými bílými květy a po odkvětu celá rostlina odumírá. Kerblík dorůstá do výšky 30-40 cm. Když ji rozemnete v dlani, překvapí vás, jak voní anýzem, lékořicí a pepřem.

Pěstování

Na pěstování není kerblík příliš náročný. K dobrému růstu potřebuje bylinka lehkou a propustnou půdu s dostatkem živin a vláhy. Má rád polostín a nevyhovuje mu suché stanoviště a přímé slunce. Kerblík vyséváme postupně, přímo na záhon. Pokud nemáte zahrádku, nezoufejte, protože kerblík můžete pěstovat i v truhlíku nebo v květináči na terase, nebo na balkoně. Když vysejeme semena na podzim, hned zjara nám kerblík vyroste. Je odolný proti chladu, ale pamatujte na to, že bylinku nesmíme přesazovat.

Již měsíc po výsevu se můžeme těšit na sklizeň prvních mladých lístků. Bohatou úroku podpoří, když budeme odřezávat květní stvoly.

Využití

Kerblík s úspěchem využijeme v různých pomazánkách, salátech, ozdobí chlebíčky, chuťovky i omelety, můžeme s ním ochutit bylinková másla, pokrmy z masa, brambor, omáčky i polévky. Využití kerblíku je skutečně mnohostranné. Mladé a čerstvé lístky byste měli spotřebovat co nejdříve, nebo si kerblík můžete zmrazit pro pozdější využití. Kerblík není vhodný k sušení, protože tím ztrácí svoje specifické aroma a chuť.

Léčivé účinky

Kerblík je nejen chutný a voňavý, ale také léčivý a prospěšný pro naše tělo. Bylina obsahuje hodně vitamínu C, železo, hořčík, vitamín A, ale i další účinné látky.