Cvičení je návyková záležitost, ale samozřejmě v tom pozitivním smyslu. Přináší dobrou náladu a udržuje tělo v kondici. Ale pravidelným sportováním si vlastně lze vybudovat závislost na pohybu, která si nezadá se závislostí na drogách nebo alkoholu. Když totiž najednou musíte se sportem přestat, objevují se také abstinenční příznaky, i když samozřejmě ne tak urputné jako po vysazení drog. Většinou jde o zhoršenou náladu či celkovou nervozitu a úzkost, za což může chybějící vylučování endorfinů.
VÝMĚNA JEDNÉ ZÁVISLOSTI ZA DRUHOU
O návykovosti sportu dokonce byla vypracována studie, která potvrdila, že jakmile sportovcům třeba po úrazu začnou chybět „hormony štěstí“, vyplavované při pohybu, mají sklon hledat je jinde. A paradoxně mohou skončit skutečně u alkoholu nebo drog. Právě aktivní a vrcholoví sportovci po ukončení kariéry končívají i v léčebnách. Těmito skutečnostmi studie skutečně překvapila a i obyčejní lidé by si z ní měli vzít ponaučení.
PRAVIDELNOU INTENZIVNÍ ZÁTĚŽ NEPŘEHÁNĚT
Cvičit, běhat, prostě sportovat určitě ano, ale zbytečně nezvyšovat svoje tréninkové dávky až na hranici únosnosti. Vždy je třeba myslet na to, že by mohla přijít nějaká vynucená přestávka a pak se vystavujete možnosti nepříjemných stavů, jenž mohou vyústit v tělesné i psychické příznaky, mezi něž patří i deprese. Prostě se nepřepínat, aby nebylo tělo při skončení intenzivní zátěže vystaveno abstinenčnímu šoku.
KDY MŮŽETE BÝT NEZDRAVĚ POSEDLÍ SPORTEM?
· když jste nervózní a podráždění, pokud musíte cvičení či trénink vynechat
· když jdete cvičit, i pokud jste nemocní, unavení nebo zranění
· když je sport pro vás důležitější než rodina, práce či vztah
· když relaxaci a odpočinek po sportovním výkonu považujete za zcela zbytečné
· když jste šťastni jedině při sportu, nic jiného vás nebaví a na nic jiného nemáte už čas