Padající bílý sníh je jako lehká záclona, kterou stačí větrem rozfoukat a poodhalit ona tajemství dávné minulosti.
Jak se slavily Vánoce před mnoha lety? Bylo určitě hodně sněhu, jak je vidět na dobových ilustracích v knížkách. Lidé většinou neměli tolik peněz a na Vánoce si nekupovali takové dary a dárky, jaké si kupujeme dnes my. Jejich dárkem byly třeba oříšky. Nedá se napsat „jen“, protože by to nebyla pravda. Vždyť samotný oříšek je jako dárek sám. Sladké chutné jádro se pod slupkou nebo skořápkou skrývá a musí se „rozbalit“.
V dnešní době jsou oříšky vánočním dárkem i pro mnohé z nás. I kdyby jen skrytě, tajemně
v upečeném cukroví. Co takhle vanilkové rohlíčky, mandlové šátečky, ořechové pusinky…
V obchodech si můžeme koupit ořechy nejrůznějších druhů, chutí a velikostí – vlašské, burské, kešu, pistácie, lískové, pekanové, mandle, kokosy…
A zde i malá ochutnávka z knížky „Zimní říkadla“, kterou ilustroval Jiří Trnka krásnými obrázky, zachycujícími onu dobu.
„Mrazivý pan prosinec
dítek je dobrodinec,
k Mikuláši, k Ježíšku,
dá jim trochu oříšků.“
Nebo: „Mikuláše, jesličky,
na stromečku svíčičky,
mísu plnou oříšků,
dostaneme k Ježíšku.“
Tehdy chodil například po vesnici ponocný, který ohlašoval troubením na roh půlnoc. Podle hodin na kostelní věži. Zároveň i hlídal, aby někde nevznikl požár. Většina domů byla dříve postavena
ze dřeva. Děti a někteří dospělí chodili o Vánocích koledovat. Za koledování dostávali malé dárky – ovoce, cukroví, vánočky, pečivo anebo oříšky.
Oříšky jsou vděčným tématem také pohádek, bez kterých si už Vánoce neumíme ani představit. Tři oříšky pro Popelku, Mrazík. Dodávají pohádkám na tajuplnosti, čarovnosti a kráse. Oříšky jsou prostě kouzelné svým tvarem, chutí i barvou…
Vánoce jsou také samotný mráz, který maluje na okna nejroztodivnější a nejkouzelnější obrazy. A ptáčci ve větvích stromů a keřů vypadají jako lístečky. Nezapomeňme jim do krmítka nasypat, aby nám na jaře a v létě krásně zpívali.